Seznámení s výsledky vyšetřování


Závěrem svého vyjádření policejní orgán uvedl, že ústavní stížnost navíc považuje za předčasnou, neboť stěžovatelé mohli získat přístup ke spisovému materiálu prostřednictvím žádosti o informace podle zákona č. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně se vyjádřila podáním ze dne 3. V tomto podání rovněž rozvedla výše popsané podmínky nahlížení do spisu, přičemž dospěla k v zásadě stejným závěrům jako policejní orgán.

III. ÚS 302/04

Seznámení s výsledky vyšetřování - Men looking for a woman - Women looking for a man. Want to meet eligible single man who share your zest for life? Indeed. Ve standardním vyšetřování jsou, s výjimkou uvedenou v § odst. „Dříve, než se přikročilo k seznámení s výsledky vyšetřování, nesděluje obhájce klientovi​.

Nad rámec tohoto rozboru státní zástupkyně uvedla, že stěžovatelé se až ve své žádosti ke Krajskému státnímu zastupitelství v Brně zmínili o uplatnění práv na ochranu osobnosti, přičemž se ztotožnila s napadeným vyrozuměním Krajského státního zastupitelství, že tato formulace je příliš obecně formulována, než aby vyhovovala požadavkům ustanovení § 65 odst.

Závěrem navrhla, aby Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Krajské státní zastupitelství v Brně se vyjádřilo tak, že na závěrech svého přezkumu trvá. Stěžovatelé mají postavení tzv. Státní zástupkyně rovněž upozornila na to, že ze strany stěžovatelů nedošlo v souvislosti s úmrtím zesnulého nezletilého k podání trestního oznámení. Závěrem státní zástupkyně Ústavní soud informovala, že při svém rozhodování vycházela ze závěrů výše specifikovaného nálezu Ústavního soudu pod sp. Jediný argument, který ostatní účastníci řízení mimo stěžovatelů neuvedli již v rámci předcházejícího trestního řízení, spočíval v možnosti stěžovatelů domoci se přístupu ke spisu prostřednictvím žádosti o informace prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, který rozvedl ve svém vyjádření policejní orgán.

Trestní řád | Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním - ČÁST DRUHÁ - PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ

Existují však také poznatky o soudcích, zejména u soudů prvního stupně s velkým nápadem trestních věcí, kteří v časové tísni nařizují hlavní líčení jen podle obsahu obžaloby, přičemž se spisem se seznamují později, zpravidla krátce před dnem konání hlavního líčení, v době, kdy předběžné projednání obžaloby již není možné. Podle tohoto rozhodnutí, pokud se úkonu spočívajícího v prostudování spisu podle § odst. Ohledně obviněného M. Řádné připojení poškozené k trestnímu řízení ohledně nároku na náhradu škody je tak možno podle názoru stěžovatele zhojit v hlavním líčení před zahájením dokazování, pokud nalézací soud způsob, jakým seznámení s výsledky vyšetřování poškozená k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody připojila, nepokládá za řádný. Pokud orgány činné v trestním řízení pachatele vypátrají, jeho jméno se takto dozvíte a budete mít příležitost v navazujícím trestním řízení, kde pravomocný rozsudek o Vaší nevině poslouží jako důkazní prostředek, svou čest obhájit. Oddíl třetí — Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných seznámení s výsledky vyšetřování. Z vyjádření účastníků řízení Ústavní soud zjistil následující:. Konstatuje, že ve vztahu k obviněnému M. Vinu odmítají i ostatní obvinění. Vstoupit do diskuse 1. Pokud obhájce po vyrozumění o podání obžaloby nenahlédne do spisu a nevyžádá si obžalobu, obdrží ji zpravidla až současně s předvoláním k hlavnímu líčení, a to nejméně pět dnů před jeho zahájením. Je pravdou, že i tato se zpravidla děje pouze inter vivos, nicméně i po takovém úmrtí některá práva rodičů trvají, některá vznikají nově, např. Policejní orgán svým vyrozuměním konkretizovaným v záhlaví tohoto nálezu stěžovatelům sdělil, že není oprávněn jim nahlédnutí do spisu umožnit, neboť v době ukončení prověřování věci podle ustanovení § odst.

Jelikož tato námitka nebyla jakkoliv způsobilá meritorně změnit rozhodnutí Ústavního soudu viz níže , nepovažoval tento v zájmu zachování zásady rychlosti řízení za nutné zasílat stěžovateli či vzájemně ostatním účastníkům řízení jejich vyjádření. Ústavní soud proto přikročil k samotnému posouzení ústavní stížnosti.

Pravomoc Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci je založena ustanovením čl. Jakékoliv jiné vady takového rozhodnutí se nachází mimo přezkumnou pravomoc Ústavního soudu, a tomu je tak zapovězeno se jimi zabývat. Ústavní soud totiž nestojí nad ústavou, nýbrž podléhá stejné povinnosti respektovat ústavně zakotvenou dělbu veřejné moci a rozdělení úkolů a jim odpovídajícím práv a povinností jejích orgánů, jako kterýkoliv jiný orgán veřejné moci.

Proto se musí důsledně vystříhat svévole a bedlivě dbát mezí svých pravomocí, svěřených mu ústavou. Jinak by popřel samotný smysl své existence jakožto soudního orgánu ochrany ústavnosti. V řízení o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci je tak Ústavní soud povinen vždy nejprve zkoumat, zda jsou ústavní stížností napadená rozhodnutí způsobilá k vlastnímu meritornímu přezkumu, tedy zda těmito rozhodnutími vůbec mohla být porušena ústavně garantovaná práva či svobody stěžovatelů.

Ústavní soud již na tomto místě považuje za nutné zdůraznit, že jeho úkolem v této věci není, a s ohledem na jeho v předchozím odstavci zdůrazněné místo v soustavě orgánů veřejné moci ani nemůže být, posouzení správnosti postupu orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k odložení věci, natož posuzování správnosti jednání stěžovatelů samotných.

V nynějším případě jde o principiální otázku přístupu rodičů zesnulého novorozeného dítěte k trestnímu spisu, pro jejíž řešení nejsou skutkové okolnosti případu stěžovatelů rozhodující v situaci, kdy policejní orgán trestní věc, v níž byli vedení jako podezřelí, odložil. Stěžovatelé namítají, že znemožněním nahlédnutí do spisu bylo porušeno jejich právo na respektování soukromého a rodinného života tím, že jim nebylo umožněno seznámit se s obsahem spisového materiálu, v němž se nacházely informace, týkající se tragického úmrtí zesnulého nezletilého.

Z argumentace stěžovatelů vyplývá, že v tomto ohledu spatřují dvojí pochybení orgánů veřejné moci. Za prvé, stěžovatelé mají právo seznámit se s okolnostmi úmrtí svého syna, za druhé, stěžovatelé mají právo seznámit se se spisem, který byl veden o trestním řízení, v jehož rámci proti nim bylo zahájeno trestní stíhání. Ústavní soud ve svém nálezu pod sp.

Stěžovatelé v nyní projednávané věci tvrdí, že právě takovým odepřením nahlédnutí do spisu bylo porušeno jejich právo na ochranu soukromého a rodinného života ve smyslu čl. Ve výše specifikovaném nálezu pod sp. Ústavní soud má tedy za to, že v případě stěžovatelů nelze porušení některého z jejich základních práv či svobod vyloučit bez toho, aby byl podroben meritornímu přezkumu. Proto shledal, že v této části jsou splněny podmínky pro to, aby ústavní stížnost byla posouzena ve věci samé a bylo o ní rozhodnuto nálezem. Ustanovení § 65 odst. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena.

Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.

Poškozeným se pro účely trestního řízení rozumí dle ustanovení § 43 odst. Dle ustanovení § 43 odst. Komentářová literatura k tomu uvádí, že způsobení škody, nemajetkové újmy či vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení, z nichž dovozuje určitá osoba své postavení poškozeného, musí být v příčinné souvislosti se skutkem, pro který je obviněný trestně stíhán k tomu srov. Trestní řád. Praha: C. Beck, , s. Tuto úvahu lze dle názoru Ústavního soudu vztáhnout i na situace, v nichž se trestní stíhání nevede. Pro nyní projednávanou věc jsou stěžejní závěry shora specifikovaného nálezu Ústavního soudu pod sp.

V odkazovaném nálezu Ústavní soud vyslovil tyto čtyři pro věc relevantní závěry:. Za prvé, osoba, která byla vedena orgány činnými v trestním řízení jako podezřelá a její trestní věc byla následně odložena, je tzv. To ostatně potvrzuje i komentářová literatura, na niž stěžovatel odkazuje srov. Odkazované dílo dále na stejném místě uvádí, že právo tzv. Následně by měla být podána obžaloba. Z objednání Kuciakovy vraždy policie v březnu obvinila Mariana Kočnera, o jehož podnikatelských aktivitách Kuciak psal.

Zbylí čtyři podezřelí čelí obvinění v případu už od loňska. Ve zvláštních případech tak může konat i např. Jde-li o vyšetřování trestných činů, které měli spáchat např. Vyšetřující orgán postupuje při vyšetřování tak, aby byly co nejrychleji získány všechny důkazy , které jsou potřebné pro objasnění skutkového stavu spáchaného trestného činu , jeho pachatele i jeho následků. Získává je bez ohledu na to, zda svědčí v neprospěch či ve prospěch obviněného , ten navíc nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován.

Průběh vyšetřování je zásadně ovlivněn tím, že po novele trestního řádu č. Pokud je žádost podána k policejnímu orgánu, je povinen ji ihned předložit státnímu zástupci, který musí stížnost neprodleně vyřídit a o výsledku přezkoumání žadatele vyrozumět. Žádost o odstranění průtahů v postupu státního  zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.

Citované předpisy:

Po podání obžaloby je soud povinen postupovat tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí ve věci. Předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvého stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí ve věci.

Další lhůty pak trestní řád stanoví pro písemné vyhotovení rozsudku § odst.

V řízení před soudem má státní zástupce postavení procesní strany, tudíž jeho vliv na průběh a trvání řízení před soudem není zdaleka takový jako vliv na trvání přípravného řízení, nad jehož průběhem vykonává dozor. Pokud v řízení před soudem dochází k průtahům, mají procesní strany možnost podat stížnost k předsedovi příslušného soudu § a násl.

  • seznámení s výsledky vyšetřování;
  • Pedagogicko-psychologická poradna České Budějovice.
  • Poslat odkaz.
  • Mohlo by vás zajímat.
  • seznámení s výsledky vyšetřování;
  • seznámení s výsledky vyšetřování;
  • Vleklá politická krize.

K ochraně proti nečinnosti v soudním řízení dále slouží návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu § a zákona o soudech a soudcích. Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány, a rozhoduje o něm soud vyššího stupně. Další možností, kterak zjednat nápravu v případě neúměrně dlouhého soudního řízení, je podání ústavní stížnosti.

V tomto případě jde pouze o preventivní prostředek nápravy, neboť Ústavní soud má pravomoc, kromě vyslovení porušení práva, zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby pokračoval v porušování práva a přikázat mu urychlit řízení § 82 odst. Celkovou délku trestního řízení ovlivňuje mnoho faktorů, jako např. Přítomnost obviněného je pro rychlý průběh trestního řízení klíčová.

Vyšetřování vraždy Kuciaka bylo ukončeno. Nyní je řada na žalobcích

Vůči obviněnému, který se trestnímu řízení vyhýbá, případně hrozí, že uprchne nebo se bude skrývat, lze užít institutů omezujících jeho osobní svobodu, tedy předvedení, zadržení, zatčení až po rozhodnutí o vazbě. V krajním případě lze konat trestní řízení i bez osobní účasti obviněného, a to v řízení proti uprchlému , práva obviněného pak hájí soudem ustanovený obhájce. Trestní řád také stanoví podmínky, kdy lze konat hlavní líčení bez přítomnosti obviněného, který byl včas a řádně předvolán § odst.

V případech, kdy nelze pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit, pokud nelze obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud či v důsledku duševní poruchy, která nastala až po spáchání trestného činu, není schopen chápat smysl trestního řízení, může dojít k  přerušení trestního stíhání rozhodnutím státního zástupce v přípravném řízení, nebo soudu v řízení před soudem. Co se týče zajištění účasti dalších osob na úkonech trestního řízení, zejména pak svědků, platí, že pokud se nedostaví k úkonu trestního řízení svědek bez dostatečné omluvy, ač byl řádně předvolán, lze jej rovněž předvést.

Trestní řád pak v ustanovení § vypočítává případy, kdy soud může upustit od osobního výslechu svědka v hlavním líčení a přečíst protokol o jeho dřívější výpovědi. Dalším prostředkem, jak vymoci plnění zákonných pokynů orgánů činných v trestním řízení, je uložení pořádkové pokuty. Pořádkovou pokutou může být potrestán každý, kdo neuposlechne příkazu nebo výzvy orgánu činného v trestním řízení.

Pořádkovou pokutu lze uložit také opakovaně. Soud v trestním řízení může rozhodovat pouze o jednoznačně vymezeném skutku konkrétního pachatele, a to na základě obžaloby, kterou je oprávněn podat výhradně státní zástupce. Podanou obžalobou je tedy vymezen předmět trestního řízení. Trestní řízení má několik fází, v nichž má soud, státní zástupce i policejní orgán svou nezastupitelnou úlohu.

V rámci tzv. V řízení před soudem jsou pak jednotlivé důkazy prováděny a na základě provedených důkazů pak soud rozhodne o vině či nevině obžalovaného. Státní zástupce má ve všech fázích trestního řízení svou nezastupitelnou úlohu — v rámci tzv. Na základě opatřených důkazů pak podává obžalobu. U soudu následně zastupuje veřejný zájem na odsouzení a potrestání pachatele. Policejní orgán je povinen procesně využitelným způsobem zadokumentovat a shromáždit veškeré informace o spáchané trestné činnosti a jejím pachateli. V rámci své pravomoci musí  postupovat samostatně a v souladu s pravidly danými trestním řádem.

Státní zástupce je povinen korigovat postup policejního orgánu, aby nevybočoval ze zákonného rámce. Policejní orgán nemůže postupovat svévolně a nezákonně. Ačkoliv je policejní orgán procesně samostatný, jeho rozhodnutí jsou vždy předmětem přezkumu státního zástupce v rámci výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti přípravného řízení a v případě zjištění nesrovnalostí či nezákonnosti, je postup policejního orgánu korigován státním zástupcem.

Veškerá opatření a rozhodnutí policejního orgánu tedy podléhají následnému přezkumu státního zástupce, který tak činí vždy z úřední povinnosti a dále i na základě opravných prostředků dotčených osob, zejména obviněného. Tím je vyloučeno, aby policejní orgán postupoval svévolně a protiprávně, zejména při zahájení trestního stíhání.

Trestní řád vymezuje povinnost policejního orgánu zahájit trestní stíhání ihned, jakmile je dostatečně ověřeno a zadokumentováno, že konkrétní osoba spáchala skutek, který má znaky trestného činu. Trestní řízení lze rozdělit na řízení před soudem a na řízení přípravné. Přípravné řízení je pak rozděleno na fázi prověřování a vyšetřování. Prověřování je počáteční fází trestního řízení, v rámci které policejní orgán z vlastní iniciativy či na podkladě podaného trestního oznámení prověřuje informace o tom, že byla nebo je páchána trestná činnost a tyto informace způsobem stanoveným v trestním řádu, dokumentuje.